Obce a města

Benešov

Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov

Město Benešov leží necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy, v kraji mezi řekou Sázavou a horou Blaník

Nejstarší částí města, ležícího jižně od řeky Sázavy na významné obchodní cestě z Prahy do jižních Čech, je Karlov, kde zřejmě ve 2. polovině 11. stol. založil a po sobě pojmenoval jistý Benedikt (Beneš) opevněný dvorec. Toto místo pak bylo hlavním sídlem pánů z Benešova až do r. 1318, kdy získali nedaleký hrad Konopiště a dvorec opustili. Při něm vznikla osada, v roce 1327 poprvé připomínaná jako městečko a v roce 1512 jako město, jejímž jádrem bylo prostorné tržiště (dnešní Masarykovo náměstí). V roce 1420 město Benešov vyplenili husité, kteří vypálili zdejší minoritský klášter. V pohusitské době náležel Benešov mezi nejvýznamnější města v Čechách. V 18. století se stal centrem kultury a vzdělanosti, k čemuž přispěla hlavně nově založená piaristická kolej. K dalšímu významnému rozvoji Benešova napomáhalo již od 1. poloviny 18. století poštovní spojení s Prahou a zejména pak dokončení železniční trati z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic a lokální trať do Vlašimi. Od konce 19. stol. se stal majitelem zdejšího panství následník trůnu František Ferdinand d´Este, který je neodmyslitelně spjat se zámkem Konopiště. Za nacistické okupace v roce 1942 byla část města násilně vystěhována kvůli zřízení rozsáhlého cvičiště SS.

Nejstarší dochovanou stavbou v Benešově je kostel sv. Mikuláše vybudovaný ve 2. polovině 13. století. Dominantou města je torzo minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie postaveného v 13. století, který v roce 1420 vypálili a pobořili husité. K významným památkám ve městě patří dřevěná zvonice stojící před vchodem do kostela sv. Mikuláše na Karlově, v jejímž zdivu je snad částečně zachována jedna z původních věží chrámu. Nynější podobu získala po opravě v roce 1828. Dolní zvonice na Karlově, původně dřevěná, se připomíná už v roce 1627 a její nynější zděná podoba pochází z 1. třetiny 19. století. Je v ní zavěšen jeden z nejstarších zvonů v Čechách zvaný „Ave Maria“, který vyrobil v roce 1322 mistr Rudger. Další zajímavou stavbou je piaristická kolej s barokním kostelem sv. Anny, která byla postavena na počátku 18. století podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho. Nová radnice (nynější sídlo městského úřadu), která byla obnovena podle projektu arch. Josefa Pleskota, získala cenu Grand prix Obce architektů za rok 1995. Zajímavým turistickým cílem je budova železniční stanice s Císařským salonkem – luxusní čekárnou pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este při jeho cestách železnicí. Stavebními památkami, které dokumentují život židovské komunity na území města, jsou starý židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z roku 1687, židovský památník a nový hřbitov. V bývalé modlitebně na novém židovském hřbitově byla v roce 1995 otevřena stálá expozice věnovaná obětem 2. světové války.

 

Související turistické cíle

Dům bývalé městské spořitelny

Budova byla postavena v důstojném tradicionalistickém stylu v roce 1929. Autorem návrhu je vynikající český architekt, žák profesora Kotěry a benešovský rodák, Otakar Novotný. Po druhé světové válce byla sídlem Státní banky Československé, nyní slouží jako městský úřad.

Zobraz detail

Gymnázium

Novorenesanční budova gymnázia byla postavena v roce 1907 nákladem města Benešova podle plánů Ing. Karla Dondy. Škola navázala na tradici benešovské piaristické koleje. Školní kaple, dnešní aula, byla dokončena až v roce 1912, kdy proběhlo její slavnostní vysvěcení. Aula, která nese jméno skladatele Josefa Suka, je bohatě zdobena štuky a má výjimečně kvalitní akustiku. Autorem barevných vitráží a nástěnných maleb je významný secesní malíř František Urban.

Zobraz detail

Kostel sv. Anny

Barokní kostel dokončený roku 1715 má půdorys řeckého kříže. Byl postaven podle projektu významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na kostel navazuje piaristická kolej, která má ve svém jádru rajský dvůr se slunečními hodinami a studnou. V koleji se původně nacházely učebny, velká knihovna, jídelna a místnosti pro ubytování studentů. Piaristé, známí šířením vědy a kultury, sem z Itálie přinesli středoškolské vzdělání.

Zobraz detail

Kostel sv. Mikuláše

Původně raně gotický chrám ze 13. století se nachází v místě nejstaršího osídlení Benešova a je zde nejstarší dochovanou stavbou. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl nejprve upraven ve stylu pozdní gotiky a poději zbarokizován. Dochovaly se zde cenné barokní sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Před vchodem do kostela stojí samostatně horní zvonice. V ní je několik zvonů z 15. a 16. století a nynější podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami.

Zobraz detail

Minoritský klášter Nanebevzetí Panny Marie

Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. Zachoval se pouze zbytek pětibokého kněžiště se dvěma gotickými okny a zbytky kružeb.

Zobraz detail

Muzeum Podblanicka - pobočka Benešov

Okresní muzeum působilo v přízemí již v letech 1950 – 1962 a vrátilo se s rokem 1992, kdy v prvním patře zpřístupnilo expozici o historii Benešova a okolí. V roce 2002 pak přidalo v druhém patře domu expozici, věnovanou historii benešovské vojenské posádky.

Muzeum umění a designu Benešov

Secesní dům č.p. 74 postavila v letech 1904-5 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. Zajímavostí je etnografie. Prezentován je především lidový oděv a textil, nábytek, podmalby na skle a lidová plastika.

Zobraz detail

Nemocnice Rudolfa a Stefanie

V roce 1894 rozhodlo okresní zastupitelstvo zahájit stavbu okresní nemocnice. Bylo to u příležitosti svatby korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie, podle nichž je pojmenována. Dodnes se dochovala první budova nemocnice v novorenesančním slohu, která byla dokončena v roce 1898 podle plánů benešovského stavitele Marcela Dusila.

Zobraz detail

Nový židovský hřbitov s památníkem

Nový židovský hřbitov se nachází v sousedství městských hřbitovů. Hřbitov obsahuje i hrob 13 francouzských vězňů ze železničního transportu z roku 1945. Jedinou historickou stavební památkou, která dokumentuje život židovské komunity na území města, je bývalá modlitebna, která nyní slouží jako památník. Roku 1955 zde byla zřízena stálá expozice na památku benešovských židovských občanů, padlých, umučených a popravených za 2. světové války.

 

Zobraz detail

Okresní soud

Dnešní budova okresního soudu byla původně městskou radnicí. Justice sídlí v domě od druhé poloviny 19. století, kdy byla radnice přesunuta. První zmínka pochází z roku 1599. Po roce 1820 byla dostavěna budova s věží a v závěru 19. století byl dům zvýšen o druhé patro a fasáda upravena v dobovém novorenesančním slohu.

Zobraz detail

Pivovar Ferdinand

První měšťanský pivovar byl v Benešově postaven roku 1872. V roce 1897 jej koupil František Ferdinand d ́Estea dodnes vaří pivo podle tradičních receptur. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary, kde kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci. Zlatavému moku věnují dostatek péče a pozornosti. Pod jejich rukama vzniká rovnou osmnáct druhů spodně kvašených piv. Od klasické desítky a speciálního polotmavého piva Sedm kulí či jedinečného bezlepkového piva až po speciál Pěkný číslo. Součástí pivovaru je ojedinělá humnová sladovna, která nejenže vyrábí slad pro potřebu benešovského pivovaru, ale zásobí jím i další pivovary po celé České republice i zahraničí. Pivovar Ferdinand v průměru ročně uvaří na 28 000 hektolitrů piva.

Zobraz detail

Sokolovna

Budova sokolovny byla postavena v novorenesančním slohu v roce 1903 podle návrhu člena benešovské obce sokolské a zednického mistra Jaroslava Škouly. Slavnostně byla otevřena v září 1904. Průčelí budovy je zdobeno sgrafity a medailonky zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Reprezentativnost stavby dokládá významné postavení tělovýchovného sokolského hnutí u nás na přelomu století.

Zobraz detail

Zvonice kostela sv. Mikuláše

Tato dřevěná zvonice ze 17. století je vzpěradlového typu se čtyřbokým pláštěm a nízkou dlátkovou střechou. Nachází se na návrší severovýchodního okraje města, u vchodu do kostela sv. Mikuláše. V jejím zdivu je snad částečně zachována jedna z původních věží Minoritského kláštera. Nynější klasicistní podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami.

Zobraz detail

Zvonice minoritského kláštera Nanebevzetí Panny Marie

Železniční stanice Benešov

Historie areálu železniční stanice je spjata s výstavbou tratě z Českých Budějovic do Prahy. Jižní část železniční stanice byla postavena v roce 1871 v novorenesančním stylu. Severní část s čekací halou byla přistavěna v roce 1895. Při stavbě severní části byl také včleněn do prostoru mezi oběma budovami tzv. císařský salonek. Salonek sloužil jako luxusní čekárna Františka Ferdinanda d ́Este. Celá nádražní budova patří mezi kulturní památky.

Zobraz detail

Mapa

Mapa
Kontakt
Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov
Telefon: 317 754 111
E-mail: epodatelna@benesov-city.cz
GPS: 49,78377129°N 14,68999498°E