Hrad Kožlí

Hrad byl postaven kolem r. 1300 v sevřeném údolí na ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka. Jako první majitel se uvádí r. 1318 Ctibor z Kožlí. Od r. 1362 se po něm psal Kunrát z Kožlí, který zde sídlil se svými bratry Marešem a Heřmanem z Chvojna. Ti však podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi.  V l. 1414-1445 jej držel Beneš Libun z Dubé, který bojoval v řadách panského vojska u Lipan a r. 1435 byl též při dobývání hradu Ostromeče. Jeho syn už patrně na hradě nesídlil a prodal jej po r. 1461 svému sousedu Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který jej připojil ke konopišťskému panství.  Zdeněk byl nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad, jehož vojska r. 1468 hrad dobyla. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. 

Přístupová cesta k hradu vede po opyši přes předhradí, oddělené od jádra příkopem vylámaným ve skále a opevněné valem a příkopem na dvou snadno přístupných stranách. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkový prostor vnitřního hradu byl na všech stranách obklopen parkánem, který se nejlépe dochoval na jv. straně (téměř v původní výši s částmi zubů cimbuří). Ve vstupní frontě zůstaly nevelké zbytky zřejmě dvou budov. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Podle této dispozice patří Kožlí k dvoupalácovým hradům, které se u nás začaly stavět koncem 1. pol. 14. stol. Mohutné zbytky hradebních zdí stály ještě na poč. 40. let 20. stol., potom se však na několika místech zřítily, takže zůstala jen část nad Janovickým potokem.