VILLES ET CITÉS

Soběhrdy

Soběhrdy 60, 256 01 Soběhrdy

Première mention en 1360

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360, kdy na zdejší tvrzi seděl vladyka Čeněk ze Soběhrd. Soběhrdští vladykové drželi panství až do roku 1533. 

Správní území obce Soběhrdy se rozkládá na 5 katastrálních územích o výměře 1 011 ha. V území obce jsou tyto místní části: Soběhrdy, Mezihoří, Phov, Žíňany, Žíňánky. V obci žije 384 obyvatel (stav k 1. 1. 2013).

Historie Soběhrd sahá již do raného středověku. První písemná zmínka pochází z roku 1360, kdy na tvrzi seděl vladyka Čeněk ze Soběhrd. Soběhrdští vladykové drželi panství až do roku 1533, kdy Adam ze Soběhrd připsal tvrz své tetě Kateřině z Pytkovic. V roce 1566 bylo panství prodáno Janu z Valdštejna, který je přičlenil ke Komornímu Hrádku. V roce 1663 byly Soběhrdy včetně Mezihoří a Phova připojeny k mračskému statku. V roce 1725 mračské panství koupil Jan Josef, hrabě z Vrtby, a přidruží ho tím ke Konopišti. Mezihoří a Phov patřily původně k Lštění v panství Dubsko. Osada Žíňany má nejdelší doloženou historii. První písemná zmínka pochází z roku 1085, kdy osada byla majetkem benediktinského kláštera v Ostrově.

Po zrušení roboty v roce 1848 se Soběhrdy staly sídlem obecní samosprávy, pod kterou spadaly osady Mezihoří a Phov. Osady Žíňany a Žíňánky patřily do roku 1910 k obci Mrač, a pak až do roku 1960 měly statut samostatné obce. V letech 1960 až 1964 k obci patřila také Bedrč. Soběhrdy měly také vzdělávací instituce. V letech 1860 až 1911 zde děti z širokého okolí navštěvovaly evangelickou školu. Druhá obecná škola, postavená v roce 1862, byla v provozu do roku 1977.

 

Znak a prapor
Ve znaku jsou vyobrazena dvě kostelní průčelí, jedno je označeno latinským křížem, který symbolizuje katolickou církev. Církev evangelická je naznačena vyobrazeným kalichem na druhém kostelním průčelí. Uprostřed znaku je zobrazen zlatý vinný hrozen. Ten symbolizuje zaniklou obec Vinařovice, která stála na území dnešních Soběhrd. V historických pramenech se objevuje Soběhrd, syn Bezpřímův, nejvyšší truksas, který dodával víno, pití a pivo na panovnický dvůr.

Obecní prapor tvoří pět svislých pruhů, střídavě červených a bílých. V žerďovém bílém pruhu se nachází červený latinský kříž, ve středním červeném pruhu žlutý vinný hrozen a ve vlajícím bílém pruhu červený kalich.

Kostel církve českobratrské evangelické
Zpočátku to byla modlitebna, která se začala stavět 1. května 1786 a byla posvěcena 3. listopadu 1787. Fara byla vystavěna vedle kostela roku 1815. Až v létě 1909 byla ke kostelu přistavěna věž v biedermayerovském stylu a byly opraveny stropy. K vysvěcení novostavby došlo 1. listopadu 1909.

Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie
Na podnět faráře Josefa Beneše z Poříčí byla v roce 1903 vytvořena komise složená ze jmenovaného faráře, starosty obce a řídícího soběhrdského učitele. Komise si vytkla za úkol postavit v Soběhrdech vedle školy menší mariánskou kapli. Jak církevní, tak i státní úřady této myšlence přály a podporovaly ji. Také díky velké ochotě různých dobrodinců se sešlo dostatek peněz. Kostel byl postaven v pseudorománském stylu. Na den Nanebevzetí Panny Marie roku 1907 byl kostel slavnostně posvěcen. Kostel náleží pod Farní úřad Poříčí nad Sázavou.

 

Vápenka
Vápenec, který se zde nachází, je dvojí: bílý a namodralý. Obojí se hodí k pálení vápna. Protože vápno bylo pěkné, postavili mezi roky 1868 a 1873 Leopold Straschnov a spol. u lomů cylindrovou vápenku, tzv. Pacoldovku, a začali sami pálit vápno. Vápenka patřila v té době mezi významné vápenické podniky, což dokládá také její účast na Odborné průmyslové výstavě v Praze.

Jeskyně
Podle geologického průzkumu, jehož výsledky byly publikovány ve třicátých letech minulého století profesorem R. Kettnerem, a podle průzkumu Ivana Turnovce, který podává zprávu o krasové jeskyni v Mezihoří u Čerčan (ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka v roce 1962), ještě v padesátých letech minulého století tvořil výtok z prameniště pod Chlumem potok, do něhož po cestě vyvěraly další prameny a ty spolu s vodou dešťovou vytvářely po délce celého údolí několik rybníčků, ve kterých byla údajně čistá pstruhová voda.

 

Destinations touristiques connexes

EGLISE DE LA RELIGION EVANGELIQUE DES FRERES TCHEQUES

La région locale était depuis les guerres des hussites jusqu’à 1620 habitée par les frères tchèques. Après la Bataille de la Montagne Blanche en 1624 tous les prêtres frères-tchèques ont été expulsés de leurs paroisses. Par l’arrêté impérial de 1627 il a été ordonné d’exiler à tous les habitants qui n’étaient pas catholiques. Ceux qui ne voulaient exiler, ont accepté, soi disant, la religion catholique, mais dans leur cœurs ils ont gardé leur foi d’origine et ils en ont éduqué en secret même leurs enfants. Les cagoulards frères-tchèques se réunissaient pour prière dans les ravines au-dessous de la colline de Kaci. Par l’arrêté impérial sur la tolérance (Empereur Josef II – 1781) était permise la religion protestante helvétique et augsbourgeoise. Beaucoup des frères-tchèques secrets  ont adhéré à la religion helvétique en tant qu’à la religion la plus proche de la religion des frères-tchèques.

 

Zobraz detail

Carte

Mapa
Contact
Soběhrdy 60, 256 01 Soběhrdy
Téléphone: 317 795 639
E-mail: obec@sobehrdy.cz
GPS: 49,82105731°N 14,73468207°E