Vážení návštěvníci,
vítáme vás v Odlochovicích – malebné osadě s bohatou historií. Vaší pozornosti by zde nemělo uniknout neobvykle řešené hasičské muzeum a zámek s přilehlým parkem. Poté můžete pokračovat v putování po naučné stezce či stezku opustit a využít procházející červenou nebo zelenou turistickou trasu. Po červené trase se starou údolní cestou dostanete do Zvěstova a přes Libouň s románskou rotundou dojdete až k bájné hoře Blaník. Po zelené trase nejdříve vystoupáte nad Odlochovice ke kapličce sv. Vojtěcha, kde budete odměněni krásnými výhledy na Velký a Malý Blanik. Klidnými úvozovými cestami Podblanicka následně projdete až k bývalému zlatodolu Roudný.
Stručné dějiny Odlochovic aneb trocha historie nikoho nezabije
V dávných dobách (snad již ve 12. stol.) se zde usadil a statek založil vladyka Adloch. Jeho potomci se nazývali Adlochovici, tak se nazývala zprvu i osada, která z jejich usedlostí povstala. Později se jmenovala Adlochovice a ještě později Odlochovice. Vladykové, kteří zde sídlili od 14. století, měli znak zdobený lilií a psali se z Adlochovic, později z Odlochovic. Prvním doloženým členem tohoto rodu byl Přibyslav (kolem roku 1350) a po něm jeho tři synové – Rynart, Hrdek a Olen. Olen byl mistrem svobodného umění a do roku 1359 farářem v nedalekém Šlapánově. Roku 1426 prodal poslední z tohoto rodu celé dědictví Chvalovi ze Chmelného a Mikšovi (Mikuláši či Mikešovi) z Nosákova. První jmenovaný byl purkrabím u Oldřicha z Rožmberka a bojoval proti husitům v bitvě u Lipan dne 26. května 1434. Druhý, Mikeš z necelých dvou kilometrů vzdáleného Nosákova, přesídlil na odlochovickou tvrz a začal se podepisovat jako Nosákovec z Odlochovic.
Až do roku 1786 se na odlochovickém panství vystřídalo mnoho majitelů. Od roku 1786 patřily Odlochovice manželům Václavovi a Anně Rombaldovým, kteří je odkázali roku 1811 synu Václavovi. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Marian Rombald. Zdědil statek roku 1884 po svém bezdětném strýci a oženil se s Aurelií, roz. Pankrácovou z Plzně. Marian přestavěl zámek a dvorské budovy. Vystavěl a vzorně zařídil svým nákladem školu, přispěl značnými peněžitými částkami k opravě a výzdobě šlapánovského kostela, vymohl v Odlochovicích poštu a telegraf a okresní silnici do Odlochovic. Po jeho smrti v roce 1924 zdědila velkostatek vdova Aurelie Rombaldová a jejích 5 dětí. Od nich jej koupil roku 1927 Karel Ronovský – velkoobchodník z Královských Vinohrad. Nový majitel zvelebil statek značnou měrou. V roce 1932 nový zvon o váze 680 kg pro šlapánovský kostel a menší zvon o váze 50 kg pro zámeckou kapli sv. Jana. V témže roce přestavěl starý zámecký hostinec a zřídil v něm prostorný sál s galerií a krásným, stálým jevištěm. V roce 1933 byl Karel Ronovský papežem Piem XI. Jmenován rytířem řádu sv. Řehoře a pražský arcibiskup dr. K. Kašpar mu osobně předal papežský dekret a odznaky tohoto vysokého vyznamenání.
Zámecký areál
Na místě dnešního zámku stávala kdysi vodní tvrz. Ta byla v 17. století zbořena a přestavěna na zámek. Současná podoba zámecké budovy pochází z pseudorenesanční přestavby v 2. polovině 19. století, kdy ji vlastnil Marian Rombald. Největší ozdobou zámku je štíhlá, osmihranná a nahoře ozubenou zdí zakončená věž podobného slohu a rázu jako na zámku Hluboká nad Vltavou. V levém rohu zdi u zámecké brány je kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. V současné době je v zámeckém areálu umístěn Ústav sociální péče hlavního města Prahy. Chátrající objekty bývalého hospodářského dvora přiléhajícího k zámku byly v letech 1997 – 2004 vhodně zrekonstruovány a slouží jako nové pavilóny pro klienty ústavu. Dalším pavilónem ústavu sociální péče je budova bývalé jednotřídní základní školy, která byla v roce 1977 uzavřena.
Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého
Součástí zámeckého areálu je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1727. Dal ji vystavět majitel Odlochovic, rytíř František Benedikt Zhorský ze Zhoře a z Kronberka. Vnitřní úprava kaple je v barokním stylu a prostor je rozdělen na čtyři pravidelné výstupky – tři pro oltáře a jeden pro kůr a hlavní vchod. Hlavní oltář má mezi dvěma točenými sloupy obraz sv. Jana, po stranách vznášejícího se anděla a nahoře ve zlacených obláčcích Nejsvětější trojici.
Obec Jankov
Odlochovice jsou administrativně součástí Obce Jankov. Zajímavostí je, že se správní území Obce Jankov skládá ze dvou vzájemně oddělených částí. Větší severní (jankovská) část zahrnuje následující osady a samoty – Jankov, Janovská Lhota, Jitra, Otradovice, Paseky, Pičín, Katany, Bedřichovice a Čestín. Menší jižní (odlochovická) část zahrnuje Odlochovice, Nosákov, Podolí, Mouřeníny a Čečkov. Mezi tyto obě části je vklíněno katastrální území obce Ratměřice. Odlochovická část obce tvoří hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem.
Jankovsko je svou polohou a dostatkem přírodních a historických zajímavostí ideálním místem pro rekreaci a výlety v každé roční době. Na území obce částečně zasahuje Přírodní park Džbány–Žebrák, prochází tudy značené pěší turistické trasy a rovněž zde můžete začít s projížďkou po cykloturistických trasách Mikroregionu Džbány.
Nejvýznamněji se Jankov do evropské historie zapsal velkou krvavou bitvou, v níž se 6. března 1645 utkala císařská a švédská vojska. Naučná stezka „Po stopách bitvy u Jankova“ vás seznámí se stručnou historií bitvy u Jankova a hlavními postavami prvního celoevropského konfliktu známého jako Třicetiletá válka. Stezka začíná na náměstí v Jankově, podíváte se na místa bojů i k památníku bitvy na návrší zvaném Habrůvka. Vaši procházku doporučujeme zakončit návštěvou pamětní místnosti, kde jsou vystaveny historické dokumenty a exponáty související s bitvou u Jankova a jejími dopady na zdejší kraj. Pamětní místnost se nachází v budově mateřské školy na janovském náměstí a je otevřena po domluvě na obecním úřadě – tel.: 317 833 209.